Povodně jsou přírodní jevy, které se mohou v hustě osídlených kulturních oblastech projevit katastrofálními dopady. To dokládají i extrémní povodňové události, které zasáhly povodí Labe v letech 2002, 2006, 2010, 2011 a 2013. Lidské činnosti, které vedou ke zvětšování osídlených ploch v záplavových územích a ke ztrátě přirozených retenčních prostorů, mohou výrazně zvýšit pravděpodobnost výskytu povodní a jejich nepříznivé účinky. Proto vynakládají státy velké úsilí na omezení těchto rizik. Aby byla opatření účinná, je třeba je koordinovat v rámci celého povodí. Proto vydal uvedl Evropský parlament a Rada dne 23. října 2007 v platnost „Směrnici o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik“ (2007/60/ES, dále jen Povodňová směrnice), která je implementována v členských státech EU.
Státy v povodí Labe se dohodly na tom, že bude zpracován jeden Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe (dále jen Mezinárodní plán). Tento plán se skládá ze společně zpracované části A se souhrnnými informacemi na mezinárodní úrovni a z národních částí B, které zpracovaly jednotlivé státy.
Koordinací byla pověřena Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), která již od poloviny devadesátých let intenzivně podporuje přeshraniční spolupráci v oblasti ochrany před povodněmi a vydala k tomuto tématu řadu publikací.
Pro implementaci Povodňové směrnice bylo využito stejného vymezení mezinárodní oblasti povodí Labe a stejných příslušných orgánů jako pro Rámcovou směrnici o vodách.
Příprava Mezinárodního plánu byla rozčleněna do tří etap:
Jednotlivé etapy plánování v oblasti zvládání povodňových rizik budou pravidelně přezkoumávány a v případě potřeby aktualizovány, a to k následujícím termínům a následně každý šestý rok: