Labe

Největšími přítoky Labe jsou Vltava, Sála a Havola, které zaujímají přes 51 % rozlohy povodí.

Povodí Labe patří k mírnému podnebnému pásmu, nachází se v přechodné oblasti mezi přímořským a kontinentálním podnebím. Kontinentální vliv se projevuje v poměrně nízkých srážkových úhrnech a velkých teplotních rozdílech mezi zimou a létem. Tato zásada platí na většině území v povodí Labe, přičemž úhrny srážek v horských regionech s rostoucí nadmořskou výškou terénu přibývají. Celkem vyrovnaný průběh teploty vzduchu a pro nížinu poměrně vysoký úhrn srážek – tj. jevy přímořského podnebí – charakterizují oblast podél Dolního Labe.

Průměrná roční teplota vzduchu se v nížinách pohybuje od 8 do 9 °C a na hřebenech hor od 1 do 3 °C. Absolutní extrémní teploty vzduchu celého povodí byly v jižní části, kde je podnebí spíše kontinentální, naměřeny v Dobřichovicích u Prahy dne 20. 8. 2012 hodnotou +40,4 °C a v Litvínovicích u Českých Budějovic dne 11. 2. 1929 (povodí horního toku Vltavy) -42,2 °C. Ale také více přímořské podnebí v severní části povodí Labe zná extrémní teploty. Ty se pohybují v rozsahu od +39,2 °C, což bylo zaznamenáno dne 9. 8. 1992 ve městě Lübben (povodí Sprévy) až po -28,9 °C, což bylo naměřeno dne 24. 2. 1956 ve městě Gardelegen (povodí Alandu).

Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí od 1 700 mm na hřebenech Krkonoš, Jizerských hor a ve vyšších polohách Harcu a do 450 mm v oblastech, ležících ve srážkovém stínu hor. V dlouhodobém průměru za období 1981-2010 činí roční srážkový úhrn v celém povodí Labe 665 mm. Úhrn srážek v jednotlivých regionech je značně rozdílný. Přibližně na třetině plochy povodí Labe nedosahuje ani 550 mm, což se týká především části povodí Vltavy, Ohře, Sály a Havoly. Extrémně nízké srážky jsou v oblastech, které se při cyklonálním západním a severozápadním proudění nacházejí ve srážkovém stínu hor. Proto se nejnižší průměrné roční srážkové úhrny vyskytují v povodí dolního toku Sály (430 až 450 mm) a dále v Žatecké pánvi v povodí Ohře a v Durynské pánvi v povodí řeky Unstrut (450 mm). Naopak průměrný roční srážkový úhrn nad 1 000 mm se vyskytuje pouze ve vyšších horských polohách. 

Nejvyšší denní úhrn srážek 345 mm v povodí Labe byl zaznamenán dne 29. července 1897 na Nové Louce v Jizerských horách. Dne 12. srpna 2002 byl v Cínovci-Georgenfeldu ve východní části Krušných hor naměřen úhrn srážek 312 mm, který představuje nejvyšší denní hodnotu srážek od začátku pravidelných měření v Německu.

Pro uvedené přechodné podnebí je příznačný hydrologický režim dešťovo-sněhového typu. V zimě padá část srážek ve formě sněhu, který v horských oblastech taje většinou až na jaře a v dlouhodobém průměru obvykle vede k výskytu maximálních průtoků v březnu a dubnu. Avšak častou příčinou povodní jsou také vydatné regionální deště v letním období, jako například při povodních v srpnu 2002 a červnu 2013. Horské oblasti zaujímají pouze malou část povodí Labe. Pouze 2 % plochy povodí mají nadmořskou výšku nad 800 m n. m., zatímco více než polovina povodí se nachází v nadmořských výškách pod 200 m n. m. Vzhledem k těmto poměrům dochází v letních měsících k výraznému poklesu průtoků. Nejmenších průtoků bývá dosaženo v září a v říjnu.

Dlouhodobý průměrný průtok Labe na hranici s mořem za období 1981–2010 činí 853 m³.s^-1. Labe patří k odtokově nejchudším velkým povodím v Evropě. Tato skutečnost se odráží ve vysokém počtu vodních nádrží v povodí Labe. Jedná se o 315 nádrží s objemem nad 0,3 mil. m³ o celkovém objemu 4,17 mld. m³.

V povodí Labe je dle analýzy dat projektu CORINE Land Cover z roku 2018 využíváno 40,3 % plochy jako orná půda, lesní porosty pokrývají 31,4 %, z toho připadá 22,3 % na jehličnaté a 9,1 % na listnaté a smíšené porosty.