Monitorovací programy

Do konce roku 2006 byly v Mezinárodní oblasti povodí Labe zřízeny programy monitorování stavu vod podle článku 8 Rámcové směrnice o vodách. Jejich cílem je získat jednotné a porovnatelné hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, a to jak v rámci jednoho povodí, tak i v rámci různých povodí mezi sebou navzájem. Monitorování stavu povrchových a podzemních vod slouží ke kontrole plnění cílů stanovených Evropským společenstvím, zejména dosažení dobrého stavu vod.

Monitorování stavu povrchových vod

Monitorování stavu povrchových vod se podle svého účelu dělí na situační, provozní a průzkumné.

Účel situačního monitorování:

doplnit a potvrdit postup posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod (poprvé provedený v roce 2004 - viz analýza charakteristik),
účelně a efektivně navrhnout budoucí monitorovací programy,
hodnotit dlouhodobé změny přírodních podmínek,
hodnotit dlouhodobé změny způsobené všeobecnou lidskou činností.

Účel provozního monitorování:

zjistit stav vodních útvarů, u nichž existuje riziko, že nedosáhnou environmentálních cílů,
vyhodnotit všechny změny stavu výše uvedených vodních útvarů, které jsou důsledkem realizovaných opatření k dosažení environmentálních cílů.

Účel průzkumného monitorování:

zjistit příčiny jakýchkoliv mimořádných jevů,
u vodních útvarů, u nichž existuje riziko, že nedosáhnou environmentálních cílů, zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů, v případě že ještě nebylo zřízeno provozní monitorování,
zjistit velikost a dopad havarijního znečištění.

Výjimečné postavení v rámci situačního monitorování povrchových vod v povodí Labe má Mezinárodní program měření Labe, který slouží již od roku 1992 ke sledování vývoje jakosti vody v Labi a jeho přítocích a který byl od roku 2007 upraven podle požadavků Rámcové směrnice o vodách.

Monitorování stavu podzemních vod

U podzemních vod se monitoruje jejich množství (kvantitativní stav) a kvalita (chemický stav).

Cílem je:

spolehlivě hodnotit kvantitativní stav všech útvarů podzemních vod, a to včetně vyhodnocení dosažitelného zdroje podzemních vod,
získat souvislý a úplný přehled o chemickém stavu podzemních vod v každém povodí,
odhalit dlouhodobé vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách, vyvolané lidskou činností.

Monitorování chemického stavu se podle svého účelu dělí na situační a provozní.

Účel situačního monitorování chemického stavu podzemních vod je

doplnit a ověřit postup posouzení dopadů lidské činnosti na chemický stav podzemních vod (poprvé provedený v roce 2004 v rámci analýzy charakteristik oblasti povodí),
získat informace pro vyhodnocení dlouhodobých trendů způsobených jak změnami přírodních podmínek, tak lidskou činností.

Účel provozního monitorování chemického stavu podzemních vod je

zjistit chemický stav všech útvarů podzemních vod, u nichž existuje riziko, že nedosáhnou environmentálních cílů,
zjistit existenci jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách, vyvolaného lidskou činností.

Monitorování chráněných oblastí

Pro chráněné oblasti jsou programy monitorování povrchových a podzemních vod doplněny o požadavky právních předpisů Evropského společenství, podle kterých byly chráněné oblasti zřízeny.

Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v povodí Labe

Informace o programech monitorování stavu povrchových a podzemních vod, které byly v souladu s požadavky Rámcové směrnice o vodách zřízeny v jednotlivých státech do konce roku 2006, byly za mezinárodní oblast povodí Labe shrnuty do společné souhrnné zprávy podle článku 15 odst. 2 Rámcové směrnice o vodách, Zprávy 2007. Stručná informace k této zprávě je obsažena v informačním listu MKOL č. 2 k Rámcové směrnici o vodách.