|
Komentář k tabulkám hodnot průtoků
Z hydrometeorologického a hydrologického hlediska byl rok 2006 dosti rozmanitý.
Hydrologický rok 2006 se vyznačoval významnou povodní na přelomu března a dubna a naopak extrémně malými průtoky, především na některých německých přítocích v druhé polovině roku. Ve vybraných vodoměrných stanicích na Labi dosahovaly průtoky 77 % (Jaroměř) až 124 % (Ústí n. L., Děčín, státní hranice) dlouhodobého průměru, průměrné roční průtoky se v posuzovaných vodoměrných stanicích na přítocích pohybovaly od 62 % dlouhodobého průměru za období 1931-2000 (Löben – Černý Halštrov) až do 141 % (Vraňany – Vltava).
V prvních čtyřech měsících hydrologického roku byly průměrné měsíční průtoky zčásti značně podprůměrné a dosahovaly 30-80 % svých dlouhodobých měsíčních průměrů.
V druhé polovině března vznikla významná povodeň způsobená rychlým táním sněhové pokrývky, které bylo podpořeno významnými dešťovými srážkami. Tato jarní povodeň zapříčinila velké průměrné průtoky v dubnu, které se pohybovaly ve většině stanic na Labi mezi dvou až trojnásobkem měsíčního průměru (od 160 % ve stanici Jaroměř po 300 % ve stanici Aken). K povodni na Labi přispívaly všechny významné přítoky až na Černý Halštrov.
Maximální (kulminační) průtoky se ve všech hodnocených stanicích vyskytly v první dubnové dekádě. Na vlastním Labi se pohybovaly od 143 % (Jaroměř) do 212 % (Torgau) a na přítocích od 111 % (Louny – Ohře) do 167 % (Vraňany – Vltava) dlouhodobých maximálních průtoků za období 1931-2000. Nejvíce zasaženými toky byly přítoky Vltavy, především Lužnice (kulminační průtoky dosáhly doby opakování N = 50-100 let) a Sázava (N = 20-50 let). Ve vodoměrných stanicích na Labi byly pozorovány dlouhotrvající povodňové vlny s téměř konstantními vysokými vodními stavy po dobu několika dní. Doba opakování kulminačních průtoků se pohybovala na horním toku Labe od 5-10 let v Jaroměři až do 20 let v Kostelci n. L. při kulminačním průtoku 1 030 m3.s-1 dosaženém dne 3. dubna. Vltava ve Vraňanech kulminovala 2. dubna při průtoku 1450 m3.s-1 (N = 2-5 let), což bylo způsobeno manipulacemi na Vltavské kaskádě, především na VD Orlík. Na Labi ve stanici Drážďany kulminovala povodňová vlna dne 4. dubna při průtoku 2 870 m3.s-1 (N =10-20 let), ve stanici Wittenberge 8. dubna při průtoku 3 720 m3.s-1 (N = 25-50 let) a ve stanici Neu Darchau 9. dubna při průtoku 3 600 m3.s-1 (N = 25-50 let). Tato povodeň byla extrémní ale především z hlediska proteklého objemu vody.
V povodí Labe nad soutokem s Vltavou, kde lze sledovat relativně přirozený režim průtoků, byly v červnu a především v červenci průměrné měsíční průtoky podprůměrné, např. ve stanici Kostelec n. L. odpovídal červencový průtok pouze cca 50 % svého dlouhodobého průměru, v srpnu vzhledem k vydatným srážkám byl průtok značně nadprůměrný (cca 190 %). Na Vltavě se vyskytovaly větší průtoky kontinuálně až do srpna, což bylo způsobeno jednak manipulacemi na Vltavské kaskádě a jednak srážkovými epizodami v jihozápadních Čechách.
Po povodni na jaře byly průtoky na Labi pod soutokem s Vltavou nadprůměrné. Měsíční průměrný průtok pod dlouhodobým průměrem byl zaznamenán až v říjnu (např. ve stanicích Děčín a Drážďany cca 83 %). Ve stanici Neu Darchau k tomu došlo již v červenci (86 %) a průměrná hodnota 302 m3.s-1 v říjnu byla již 35 % pod dlouhodobým měsíčním průměrem.
Na přítocích v německé části povodí Labe, zejména kolem pramenišť, způsobilo suché období navazující na jarní povodeň až do července kontinuálně klesající průtoky. Na Černém Halštrově byly pozorovány rekordně malé průtoky, dne 26. července byl ve stanici Löben zaznamenán nejnižší vodní stav za celé období pozorování od roku 1971, a to při průtoku 1,71 m3.s-1 (odpovídá 26 % dlouhodobého minimálního průtoku). Rovněž na všech dalších přítocích (především Jeetzel a Elde) klesaly průtoky pod dlouhodobý minimální průtok. V srpnu se průtoky zvětšovaly vlivem vydatných srážek, přesto se ale do konce října ustálily na poměrně nízké úrovni – většinou výrazně pod dlouhodobými měsíčními průměry.
Minimální průměrné denní průtoky roku 2006 se na vlastním toku Labe pohybovaly od cca 70 % ve stanici Jaroměř až do hodnoty cca 110 % (Přelouč a Wittenberg) dlouhodobých minimálních průtoků za období 1931-2000.
Komentář ke koncentracím a látkovým odtokům plavenin
V hydrologickém roce 2006 průměrné hodnoty koncentrací plavenin byly v českém úseku toku Labe mírně nadprůměrné, pouze ve stanici Němčice na horním Labi je průměrná hodnota koncentrací zkreslena výpadkem pozorování v extrémním měsíci březnu. Podprůměrné koncentrace plavenin byly zaznamenány v některých stanicích na přítocích Labe (Ploučnice 73 %, Jizera 77 %, Vltava 78 % dlouhodobého průměru 1994-2005). Celkový odtok plavenin byl ve všech stanicích kromě přítoků Ploučnice a Orlice nadprůměrný a například na Labi v Dolních Beřkovicích bylo dosaženo 260 % a v Děčíně téměř 180 % dlouhodobého průměru 1994-2005. Tento velký odtok plavenin byl způsoben velkými průtoky a objemy během jarní povodně na přelomu března a dubna.
V důsledku extrémní povodně na jaře byla v březnu a dubnu v německé části povodí Labe ve všech stanicích zaznamenána značně zvýšená koncentrace plavenin, což se také projevilo ve velmi vysokém odtoku plavenin za toto období. Přesto se roční průměry koncentrací plavenin pohybují pod dlouhodobým průměrem, lokálně dokonce na okraji obvyklých hodnot. Pouze ve stanici Hitzacker překročily naměřené hodnoty dlouhodobý průměr cca o 10 %. Při posuzování uvedených ročních odtoků je třeba zohlednit, že v zimních měsících došlo k chodu ledu a v některých stanicích nebyly vzhledem k omezeným personálním kapacitám k dispozici kompletní řady naměřených hodnot.
|
