|
Státy v Mezinárodní oblasti povodí Labe zpracovaly podle požadavků Rámcové směrnice analýzu vodohospodářské a ekonomické situace v povodí Labe.
Cílem bylo na základě zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod provést odhad dosažení environmentálních cílů u útvarů povrchových a podzemních vod. Byly předběžně vymezeny silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod.
Byla zpracována ekonomická analýza užívaní vody, která má poskytnout dostatečně podrobné informace nezbytné k uplatnění principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby, k vytvoření podnětů cenové politiky a k nákladům na opatření. V celkové koncepci Rámcové směrnice mají ekonomické přístupy celou řadu dalších funkcí, které mají velký význam pro dosažení environmentálních cílů. V článku 4 Rámcové směrnice jsou uvedeny faktory pro udělení výjimek od stanovených ekologických cílů, přičemž jejich uplatnění bude do určité míry nutno posoudit pomocí ekonomické rozvahy.
Mimo to byl zpracován registr území, vyžadujících zvláštní ochranu podle příslušných právních předpisů Evropského společenství na ochranu povrchových a podzemních vod nebo na zachování stanovišť a druhů živočichů a rostlin, vázaných na vodní prostředí (chráněná území).
Výsledky těchto prací v jednotlivých státech byly pro Mezinárodní oblast povodí Labe shrnuty do jedné zprávy, Zprávy 2005 pro Mezinárodní oblast povodí Labe podle článku 15 odst. 2 Rámcové směrnice.
V rámci analýzy charakteristik Mezinárodní oblasti povodí Labe bylo mj. hodnoceno dosažení environmentálních cílů Rámcové směrnice.
Bylo odhadnuto, že splnění cíle je u 11 % všech útvarů povrchových vod pravděpodobné, u 26 % nejasné a u 63 % nepravděpodobné.
Pro podzemní vody bylo zjištěno, že z hlediska chemického stavu pravděpodobně dosáhne environmentálních cílů 49 % útvarů a z hlediska kvantitativního stavu 87 % útvarů. Ve všech dalších útvarech podzemní vody je splnění environmentálních cílů buď nepravděpodobné nebo nejasné, což platí pro 9 % útvarů jak z hlediska chemického, tak i z hlediska kvantitativního stavu.
U povrchových vod představují hlavní problémy:
- změny hydromorfologie v zájmu plavby, výroby energie, zadržování vody a povodňové ochrany,
- živiny ze zemědělství a z komunálních zdrojů znečištění,
- některé látky, např. těžké kovy, chlorované uhlovodíky z průmyslových zdrojů znečištění a starých zátěží,
- atmosférická depozice dusíku a síry.
U podzemních vod byly identifikovány tyto problémy:
- živiny, pesticidy ze zemědělství
- některé látky, např. těžké kovy, ze starých zátěží a těžební činnosti (bývalá těžba uranu, současná a bývalá těžba hnědého uhlí)
- atmosférická depozice dusíku a síry
- velké odběry podzemní vody v aglomeracích.
|
